Dnešní Erinorské datum: Je 2. den 5. týdne Léta roku 1459

Erinor XI. – Bílé noci

Prolog

Jen jednou za století je na tom Ragadorn tak špatně, že je ochoten vyjednávat s Alderahem a žádat ho o zdroje pro armádu. Válka s elfy se vyvíjí špatně a uvidí se kdy bude zastaven jejich postup. Právě Lazovice byly vybrány jako místo k projednávání. Hlídky varují před podivnou činností a mluví se o lidech ve státní službě, kteří hledají Ragadornské špehy ve městě. Každý kdo má byť jen trochu Ragadornské předky je pozorován množstvím neviditelných očí.

Jen jednou za padesát let se slaví opravdu velké slavnosti na počest Lazovického piva. Místního zlatavého moku, který je znám po širém okolí. Skvěle hasí žízeň a ještě lépe kalí mysl.

Jen jednou za pět let v prvním týdnu podzimu jsou podle astrologů planety a měsíc v takovém postavení, že o půlnoci je na chvíli vidět skoro jako ve dne. I ten nejjasnější úplněk se tomu nevyrovná. Nastávají Bílé noci.

Jen jednou za rok se důkladně prohlíží stav městských stok a hrází, nebudou-li potřeba opravy.

Jen jednou za podzim se z rozsáhlých bažin převalí přes řeku Selgu mlha hustá tak, že ve městě nastane: „Bílý den.“ Díky slabým proužkům slunečního světla je mlhou vidět na deset kroků. Všichni se těší. Říká se, že tyto dny plní sny z bílých nocí. Jen rybáři a námořníci sedí v přístavní krčmě a v tiché společnosti přejí, všem kdož uvízli v mlze, bezpečného návratu.

Jen jednou za týden má velitel městské hlídky tak špatné ráno, že se musí napít Ragadornského čaje. Vstát a jít nastalou situaci opravdu řešit. Pro někoho to ovšem také nebude dobré ráno. Vylomený zámek, rozbitá okna, krvavé stopy, šipka z kuše;

Jen jednou za den je sloužena velká bohoslužba v chrámu všech bohů. Nikdo by si přeci nedovolil v těchto ponurých dnech neprojevit svoji úctu bohům.

Jen jednou za hodinu je slyšet odbíjení hodin na náměstí.

Jen jednou za minutu se stvoření musí nadechnout.

Jen jednou za vteřinu zatepe srdce.

Jen jednou…

Události minulé

Krásné obchodní městečko Lazovice se stalo dějištěm památných událostí. Pan baronet Hanet si vzal krásnou Hildegardu a dostavěl svůj nádherný zámek ve městě. Hostina byla obrovská a veselice také. Tři mladíci náhodou objevili prastaré Ragadornské korunovační klenoty a byli tak oslavováni jako hrdinové. Gardě se podařilo zajistit pár podezřelých individují a tak se město stalo zas o něco bezpečnější. Mřížemi zajistili vstup do podzemí, aby nebylo možné chodbami pod městem procházet.

Krásné obchodní městečko Lazovice se stalo dějištěm podivných událostí. Hlavní příčinou byla nejspíše nelibost přízně Naturwanina. Zarůstali kašny, mezi dlaždicemi na ulicích za noc vyrostly stromy a několik domů začlo porůstat křovím.

Chrám všech bohů byl zničen mohutným požárem. Ani přes ochotu velkého množství lidí ve městě se nepovedlo stavbu uhasit. Ze solidarity obyvatel města byla vystavěna brzy kaplička na místě bývalého chrámu. Ze snahy uchlácholit bohyni byl vystavěn obrovský a krásný svatostánek. Pan Plečo Jožnik na bývalém žďáru kolem kapličky založil překrásný park.

Nic se ale nezměnilo na tom, že na náměstí vznikají dolíky a některým budovám praskají zdi. Zvláště pak byla postižena gardovna a radnice.

Na členy obchodního cechu byl uspořádán atentát a loď, která je vezla, klesla do hlubin. Ani záchranné výpravě se nepodařilo je nalézt. Do dnes se neví, jestli z nich někdo přežil. Místo po obchodním cechu zaujal rybářský cech.

Obecně známé

Lithénské federaci hrozí velké nebezpečí. Konflikt s elfy se začal po dlouhé době vyvíjet velmi nepříznivě. Soldie na jihu nezvládli nápor armády a elfům se podařilo dosáhnout Brenenhofu. Bylo nutné přesunout většinu armády na jich. Pod tímto náporem vojáků, ale velmi trpí celý Ragadorn. Situace za rok dospěla tak daleko, že hrozí hladomor a občané Ragadornu se bouří. Mnozí z nich jsou nuceni sáhnout ke krádežím a objevují se i kořistnické výpravy ozbrojených band. Ti lidé jsou jen zoufalí a snaží se zajistit si jídlo. V této době není radno být elfem. Nevraživost k nim je v Ragadornu tak veliká, že jsou vyháněni z měst a vesnic. Okolní státy Alderah a Albyrei jsou poměrně na vážkách z přílivu nových, zvláště pak elfských obyvatel. Postoj jejich obyvatelstva je k nim více než nevraživý.

Východiskem ze svízelné situace by mohli být rozhovory s Alderahem, který by poskytnul jídlo a vybavení pro armádu. Jenže Alderah se staví k situaci rezervovaně a má na Ragadorn nejednu podmínku. Přes dlouho trvající neshody mezi oběma státy jsou rozhovory nutné. Místem rozhovorů se kromě hlavního města Lithénu stalo také městečko Lazovice. Je tak k podivu, vzhledem k tomu, že pověst městečka utrpěla silnou ráno po tom co zde bez zjevné příčiny shořel chrám všech bohů.

Trochu optimismu v téhle situaci dávají bílé noci. Toto výjmečné období je opředeno množstvím legend a zvyků. Všichni lidé věří, že jejich zemřelí předkové probouzí svou noc. Pokud by s nimi mohli mluvit, tak právě teď. Všichni tomu věří a proto je zvykem chodit na hřbitov s nimi promlouvat. Baronet pořádá na uctění památky zesnulých velkou pouť. Je dobrým zvykem dávat svým blízkým krásně provedené přáníčko na dobrou noc a s ním vyjádřit svůj vztah k dané osobě. Přání na dobrou noc a s ním krásná květina má stejně jasné poselství jako přání a k němu ostrý nůž.