Dnešní Erinorské datum: Je 2. den 5. týdne Léta roku 1459

Erinor XII. – Ladoňka stumelská

Organizují: Terka, Kořen

Epilog aneb co se všechno dělo nebo mohlo dít

Na hrad Ladonberg, rodové sídlo hraběte Ignase z Ladonbergu, přijel hrabě Tellek z Budny se svojí rodinou a družinou, aby zde vyjednal svatbu svojí dcery s bohatým panem Ignasem. Hrabě Ignas je poslední z dlouhé rodiny Lagonbergských. Je mu tak 35 a pomalu se smířil s tím, že je nejvyšší čas poohlédnout se po nové nevěstě a zachovat svůj rod. Už byl jednou ženatý, ale jeho žena zemřela velice mladá, což pro něj byla skutečná tragédie. Ignas je dobrý pán, přísný a spravedlivý a také velice schopný „ekonom“ a politik.

Jeho lidé jsou takoví normální tvorečkové – podkoní krade jako straka, protože má velkou rodinu a nemůže jí uživit (V průběhu hry si nepoctivě našetřil na opravu střechy, nové peřiny pro děti a jídlo pro rodinu na pár týdnů). Kuchtík krade ještě víc, ale jen tak ze sportu (pokud vás ve hře někdo okradl, pravděpodobně to byl on). Kuchařka ví i to co neví. Co neví, to se dozví za koláček. A co se nedozví za koláček, to si vymyslí.

Lovčí je slušný člověk. A ví kde roste ta zatracená zlatá ladoňka. Ale proč by nechal někoho z těch mameluků, aby ji utrhl, dokud si nevyslechl jediný pořádný důvod?

Pečovatelce trochu straší ve věži. Doslova. Nejen, že je dost zmatená, ale její svěřenkyně žijící ve věži se opravu potuluje po hradě jako duše a hledá píšťalku, kterou jí pečovatelka sebrala. Občas se ale vrátí do těla, je přece stále naživu!

Strážní ale o ničem neví. Hlídají bezpečí obyvatel hradu, pečlivě a svědomitě. Jeden trochu málo a jeden trochu moc. Hlavně že jsou všichni v bezpečí a zákony se dodržují alespoň v rámci. Mimochodem, slyšeli jste něco o „tom“ medajlonku? Tak ten přivezl na hrad obchodník.

Obchodník sem přijel prostě za penězi. A zbavit se jednoho drobného problému - prstenu, který ho nutil utrácet velké částky za elfí šperky a vymoženosti. Prostě byl fanouškem a sběratelem elfích výrobků. Ale prsten naštěstí prodal velmi záhy a ten putoval dále. Nebojte se, prý má elfích šperků ještě dost.

Páže je docela milý mladík. A jako jeden z mála na Vás nic moc nehraje. Mimo toho, že ví leccos o místních i nějakou tu špínu na lidi z Budny není nebezpečný.

Zato pacholek! Lojza je trochu uzavřená do sebe protože jí trápí její úkol. Je Zabíječ a tak musí vybrat někoho, kdo tu nebude moc chybět a přivést ho svému bohu. Thanatos si přeje smrt. Chudák alchymista.

Ještě je tu kněz a novic. Ale o těch později.

O hradním pánovi se vypráví takové zvěsti. Že si nechává do hradu vozit mladá děvčata. A někdy i chlapce. Místním to nepřipadá moc zajímavé. Pro slabosti šlechty mají pochopení. A co by čekalo za dobrý osud ty chuděry doma na vesnici? Někomu to ale zajímavé přijde…

Co by to bylo za příběh bezy tajemných sil a lidí, kteří pátrají po tom, co se tu vlastně děje. Ještě za doby vlády svého otce vypátral a udal pan Tellek šlechtice – mága a získal tak pro otce velký majetek. Inkvizice vysílá s družinou pána z Budny svoje dva lidi, aby prošetřili co se tu děje. Inkvizici celá věc totiž trochu smrdí, co kdyby to byl nějaký podivný kult nebo temná magie? Podezřelý je i Ignasův lokaj.

Vyslanci císaře… ale prosím vás, vy ještě věříte na pohádky? Takové listyny vám přece inkvizice dokáže vystavit také.

Ignas ale o ničem neví. Jeho hlavním cílem je zaujmout krásnou slečnu Kateřinu z Budny, do které se zamiloval. Navíc Kateřina je z té správné rodiny. Sňatku je samozřejmě nakloněna celá rodina dívky. Hrabě Tellek chce sice nejprve vypátrat jak je to s těmi dětmi. Ale když Ignas o ničem neví… tak to na něj asi někdo nevlékl nebo prostě existuje nějaké vysvětlení. I kdyby to byla pravda, jen aby se o tomhle problému přestalo mluvit, pak by už byl se svatbou úplně spokojený. No a kdyby nemusel platit žádné věno. To se ale všechno zdárně vyřeší. Matka Kateřiny si také Ignase trochu proklepne. A zjistí, že je to skvělá volba, na místě dcery by nečekala ani minutu. I Dorian z Budny, bratr Kateřiny je s vývojem celkem spokojený. Hlavně tedy s vývojem lumpáren, které tu dělá. Když ho otec vyhodí od jednání, prohledává podzemí hradu nebo si dělá z lidí na hradě důmyslné šprýmy. Ve všem mu pomáhá šašek, geniální blázen, pouťový kouzelník (neškodný slabý mág, který občas pomáhá inkvizici). Už víte, kde se na zdi ve křídle hostů vzala krev nebo kdo si z vás dělal šprýmy podivnými dopisy?

Jediný, kdo je se svatbou nespokojený, je samozřejmě Kateřina. Ignas jí moc nezaujal a na hradě je nuda. Žádné plesy, malá společnost. Nudu ale dokáže zaplašit Alchymista skvělým lektvarem! Pak už se dá o svatbě přemýšlet.

I kněžka Natürvany si myslí, že když se vysvětlí otázka zvláštního zájmu pána Ignase, svatba musí být. Tady se bude mít slečna Kateřina opravdu dobře. A vzpouzet se přání rodičů je nevhodné. I ona přispěje svým dílem k dobrému konci.

Alchymista je šikovný chlapík. Umí lektvary co nemoc vyléčí i vyvolají, co vás rozveselí i probudí sexuální apetit. Ale zahrávat si s lidmi se nevyplácí dlouho. Pacholek Lojzička se s alchymistou dobře pobavila a pak ho poslala k Thanatosovi.

Dál tu máme třeba… chůvu. Většina lidí to neví, ale je milenkou hraběte Telleka už celé roky. Mají se opravdu rádi. Ale tahle ženská má prostě v životě smůlu. Tak se aspoň snaží dostat to nejlepší pro dětičky svého milého. Aktivně se zapojuje do řešení záhady s dětmi aby prověřila budoucího manžela svojí milované svěřenkyně a kamarádky Kateřiny.

Stráž, to je veselý chlapík. Tenhle výlet se mu líbí. Je tu spousta nových ženských se kterými ještě nic neměl. Jinak je to poslušný voják, dobrý ochránce rodiny z Budny.

Sluha pána Telleka je schopný chlapík. A možná ze sebe bude muset tady na hradě dostat to nejlepší, aby páže pána Ignase na něj neprásknul, že před pár lety zakryl zločin svého syna (ten vyloupil Tellekovu pokladnu). Ale myslím, že tohle dobře dopadlo pro všechny.

Jak to bylo s tou příšerou z jeskyně? Bylo to trochu zapletené. V okolí dlouho řádily velké smečky vlků a v jeskyni žil druid, který se (ne příliš úspěšně) snažil odhánět vlky a chránit lidi. Vesničané si to ale špatně vyložili a jeskyni přepadli. Právě když druid meditoval a byl částečně přeměněný ve zvíře. Prostě se bránil…(proč je asi druidství zakázané?) mnoho lidí zabil, ale nakonec podlehl zraněním. V jeskyni u hradu zbylo jeho tělo v částečně přeměněné podobě. Vlci řádí dál. Ale teď už lid ví, že to jsou jen vlci.

A na závěr, jak to bylo tedy s těmi dětmi a proč pan Torque (lokaj) zemřel?

Torque byl velice, velice mocný theurg. Dlouho bádal na půdě komunikace s bytostmi astrálního světa, až se mu podařilo navázat s jednou z nich dlouhodobé spojení. Theurgové nepamatují, že by tohle někdo přežil déle než pár dní. Nicméně Lokaj byl opravdu mistr. S bytostí měli plán. Bytost mu pomůže připravit rituál výměny těla. A to tělo? To mělo být tělo hradního pána Ignase. Lokaj by pak svoje tělo s duší hradního pána prostě zabil. Najednou by byl bohatým šlechticem, poměrně mladým, mocným a s krásnou mladou ženou. Ale tím jeho sen nekončil. Astrální bytost mu slíbila, že mu pomůže sestavit velkou armádu a vést vojenské tažení Nolgitem, Mezihorskem i Albirey, až by se stal mocným pánem Lithénu.

Za to si astrální bytost žádala mnoho potravy, tedy mnoho magů (to je normální způsob jak dostat něco z astrálu). Diamanty a květiny by byly ale málo. Astrál chtěl, aby mu lokaj vodil magicky nadané děti z celého hrabství, ze kterých pak vysával magickou energii. Pro děti to bylo samozřejmě peklo, pár už jich zemřelo vyčerpáním nebo zešílelo a bylo z hradu odvezeno. Plán se pomalu chýlil k bodu zvratu, výměně těl. Lokajovi chybělo sehnat pár věcí (a lidí) a vše provést. Vedlo se mu dobře až do útěku obchodníkovy společnice… ale k té se ještě dostaneme.

Se vším lokajovi pomáhal místní kněz. Chtěl rituál vidět. Jako kněz kultu čisté pravdy (to je ten zakázaný) trpěl chorobnou zvědavostí a touhou poznat cokoli nového a záhadného. Jeho novicka o ničem dlouho nevěděla. Když vše zjistila zažila šok. Její milovaná mladší sestra je mezi dětmi vězněnými ve věži. Ta měla být také při rituálu obětována!

Jak do toho zapadá hradní pán? Nijak, vůbec o ničem nevěděl. Jemu a pečovatelce lokaj ve spolupráci s astrální bytostí upravil myšlenky tak, aby se nezajímali o jeho činnost ve věži a také neřešili k čemu tam jsou děti.

A co ta elfka, obchodníkova společnice? Tahle osoba byla zvláštní mág, který se nedokázal naučit ovládat svoje schopnosti. Pro svoje zvláštní divoké nadání ji potřeboval Lokaj pro rituál. Ale elfka tu měla svůj cíl – zabít Telleka z Budny, přisluhovače inkvizice. Pro její úkol ji vycvičil a vyslal její pán, neznámý mág. Cestování s obchodníkem bylo jen prostá zástěrka. Chybělo málo, aby se atentát vydařil.

Teď ještě jak to bylo s ladoňkou. Zlatá ladoňka opravdu existuje a ve hře jí bylo možné najít. Lokaj jí potřeboval pro svůj rituál. Tato rostlina má v sobě akumulováno velké množství magů přírodního původu. Alchymista jí chtěl pro výrobu zázračného lektvaru na léčbu všech plicních nemocí. Byl v oboru léčiv opravdu dobrý a dokázal by takový lektvar vyrobit. Nejspíše by ho schoval pro svoji dceru, kterou nechal na Budně. Po smrti její matky na tuberkulózu se prostě bál, aby dceru nepostihlo totéž. A kde skončila tahle rostlinka? Na svatebním stole pána Ignase a slečny Kateřiny. Jako dar jim jí přinesl mistr lovčí, který za to byl šťastným hrabětem povýšen na zemana.

Lokajova pracovna ve věži byla převrácena vzhůru nohama. Theurgie sice není zakázaná, ale vyhledávat magicky nadané děti (když nikdo takový přece neexistuje), věznit je ve věži a mučit při svých experimentech, to už trestné je.

Všechno to končí šťastnou svatbou, při které nešťastný pan lokaj vyděšený inkvizitory, kteří ho přišli zatknout, prostě zakopl a vypadl z okna. Sám od sebe. Opravdu, věřte mi… (fakt, mám na to svědky). Ve skutečnosti by ho tihle inkvizitoři ani nechtěli popravit na místě, raději by si ho odvezli. Ale pád ze šesti metrů na záda je smrtelný, zvlášť když už vám táhne na šedesát. Smutné…

Svatba ale proběhla a všichni se radovali. Různí zločinci byli potrestáni. Děti z věže byly zachráněny. Inkvizice všechny nashromážděné důkazy, svědectví a podklady prošetří a vyvodí z nich patřičné důsledky o kterých se ale skoro nikdo nedozví. Všechno to dobře dopadlo.

A pak tu ještě asi 1001 věcí chybí. Klidně si je všechny řekněte, tento Erinor nebude mít žádné pokračování a tak to vůbec nevadí. Pokud jste v tomto textu našli nějaké chyby, tak se omlouvám. Ani organizátoři nedokážou zjistit všechno.

Úvod

Ladoňka stumelská je rostlinka porůstající západní svahy pohoří Stumel. Zde stojí hrad pana hraběte Ignase z Ladonbergu. A zde se také odehrává jeden záhadný příběh. Snad je to vše shoda náhod a nebo osud, to co se stane. Ale zatím nikdo nic netuší, všude vládne klid, ospalá všednost, blahobyt a možná i trochu nuda.

Ale kdeže, začíná být rušno! Hradní pán si pozval na hrad pana hraběte Telleka z Budny, aby s ním projednal podmínky svojí svatby s jeho dcerou a spojil tak dva rody. Jeden bohatý, nový a silný a druhý prastarý, ušlechtilý i vlivný, ale zase chudnoucí. Místní pán je ještě mladý, no tak proč by nebyla veselka. A ta slavná družina, která s pánem z Budny přijíždí! Půlka dvora. To se zase budeme muset činit. Vrchní lokaj poručil úplný masakr v kurnících na kuřata a lovců v lesích jsou tucty.