Dnešní Erinorské datum: Je 2. den 5. týdne Léta roku 1459

Erinor XIII. – Kočičí zaklínání

Ztráty

Rozpočet - Erinoru XIII

Fotky z akce od Kereta

Fotky z akce od OICW

Fotky z akce od Pillyho

Poděkování

Na tomto místě bychom rádi poděkovali všem, kteří pomohli s přípravou hry na místě: Zagrovi, Keretovi, Akimu, Smoldovi, Světlu, Falianne a Lumíkovi

Dále chceme také poděkovat lidem, kteří se rozhodli Erinor podpořit zaplacením sponzorského registračního poplatku:

Karel "Keret" Říha
Marie "Nessa" Okrouhlíková
Jakub "Pachol" Ventura
Alexandr Radecký
Aleš "Alky" Kosán
Jan "Zoro" Zeman
Jan "Big John" Chmúra
Matěj "Mates" Rott
Pavla "Světlo" Berková
David "Tauch" Rajchman
Jan "Zagro" Zahradník

Za získané sponzorské prostředky budou pořízeny pravděpodobně další stoly a lavice, které Erinor potřebuje. Možná také pořídíme laminovačku.

Prolog

Stěny potemnělé místnosti osvětlovalo mihotavé světlo svíčky. S každým silným poryvem větru se však místnost na několik vteřin ponořila do tmy. Na zavřené okenice bubnovaly kapky a žadonily o možnost vejít dál. Záblesk a silný hrom donutil přítomné k výměně ustrašených pohledů. Po chvíli se všichni uklidnili a opět se posadili k malému stolku uprostřed místnosti.

Skřípavý zvuk doprovázel cestování malé kamenné destičky, která za sebou zanechávala v dubovém masivu vyrytou čáru. Vosk svíce se pomalu roztékal po stole a než dosáhl vyryté drážky, všichni přítomní dali ruce pryč. Sledovali, jak se černý proužek parafínu rozběhl na cestu po stole. Během mžiku byl celý vyrytý ornament zaplněný. Svíce zhasla a místnost se ponořila do tmy. Všem přítomným probíhal mráz po zádech a nikdo se neodvážil ani hlesnout. Ač vítr kvílel a kapky se dožadovaly pozornosti, stále to nebyly zvuky, na které čekali. Prásk a malými namodralými plamínky začal hořet celý symbol.

…Strašlivá zima až na kost probíhala celým tělem. Jedinou niť suchou na sobě neměli, ale stále vzdorovali počasí jen, aby se nemuseli vrátit dovnitř. Nikoho nemohli požádat o přístřeší, protože by se příliš vyptával…

…Mladá dívka jemných rysů se procházela po zablácené ulici městečka. Její bílé šaty jakoby zářily. V rukou si nesla bílou chlupatou kočku, která svými pohyby jasně dávala najevo, že s ní nebude zacházeno jako s klubkem. Záblesk. Hrom. Kapky deště, zima a nikde ani noha, natož dívka s chundelatou kočkou. Nic víc…

Až časně ráno za šera se odvážili vejít dovnitř. V místnosti nikdo nebyl, vévodil jí pouze pěkný dobový stolek, u něj už pouze tři židle a černá růže.

„Tak a teď už do hajan! Zbytek příběhu zase zítra.“

Úvod

Od prolomení jižní hranice s elfy uplynulo již deset let. Nakonec jim došel dech a sami začali vyjednávat.

Zeměpisně se přesuneme na sever do Nolgitských plání, kterými se klikatí obří veletok Lithénu, řeka Ogda, a její přítok Skeleftearen. Tato oblast je známá kopcovitým terénem, tisíce jezery a stále kvetoucím vřesem. Před třemi staletími byla oblast plná neprostupných lesů, ale těžba rud to změnila. Přišlo sem obrovské množství lidí najít si svojí stříbrnou horečku. Mnoho jich tady nedokázalo přežít a položilo za svoji touhu život. Ostatní založili města, cechy, hrady a vykořistili z tohoto kousku země, co se dalo.

Nic ale netrvá věčně, a tak i peníze, lidé i úspěch odešli. Brzy už nebylo, co by tato drsná země nabídla, jen nečas a špatnou půdu. Postupně ji tedy lidé začali houfně opouštět. Nezbylo tu skoro nic. Dokonce hrady a tvrze postavené na ochranu bohatství již neměly smysl. Zůstaly s chabou posádkou na okraji zájmu a po vyhlášení federace pozbyly smysl úplně. Pomalu se krajina vzpamatovávala z utrpěných ran, ale i ty nakonec pohřbil čas a příběh o slávě zelených pahorků se stal legendou.

Oblast tím proslula jako země vysídlenců. Místo odkud většina lidí odešla za lepším již před staletími. Dech a pokrok zbytku federace sem dopadá velmi zvolna, a proto si většina obyvatel ponechává staré zvyky a legendy, které jsou pro tento kraj tak typické. Společně s opuštěnými sídly, hrady starých pánů, rozlehlými bažinami a blízkými horami není divu, že místní lidé věří na strašidla. Jejich pohádky se ve federaci dokonce prodávají v knižní podobě. Místní lidé ale věří a nenechají si nic vymluvit. Jsou tak neoblomní, že postupně vyprchala i síla kněží a poutníků ukázat jim tu správnou cestu. Spokojili se jednoduše s tím, že vyznávají bohy pantheonu a to, že věří ještě na skřítky, šotky a víly, na tom nic nemění.

Náš díl se odehrává v městečku Lochder. Kdysi to bylo velké město, které bylo jednou z přístavních bran do oblasti. V dnešních dobách tu žije sotva třetina původního počtu lidí. Zbytečné domy a stavby byly postupem času zbořeny a rozebrány jako materiál na nové, a tak už ani není bývalá sláva městečka poznat. V centru městečka je tvrz barona ………. a několik bohatých staveb.

V poslední době městečkem otřásá neštěstí dvou vedlejších vesnic při březích jezera Loch Nass, kdy po dlouhotrvajících lijácích přišly sesuvy půdy, které přehradily řeku vedoucí z jezera, a jeho hladina se tak rychle zvýšila a vesnice zatopila.

Co bude dál s obyvateli vedlejších vesnic? Zatím jsou mezi přáteli a čeká se, až započne stavba nového městečka, které by ves nahradilo. Všichni čekají, až se objeví znamení, které by povolilo stavbu na bezpečném místě, aby znovu ke katastrofě nedošlo. Jsou však tací, kteří starým legendám nevěří, a nejraději by se do stavby nového městečka pustili hned. Dokonce prohledávají úpatí hor, kde podle legend nesměli trpaslíci kopat, protože je to území skřítků. Ačkoli nikdo nikdy nepřizná přímo, že skřítka viděl, všichni jsou plní obav. Nikdy se tu podobná katastrofa nestala, tak proč teď. A to jsou tu takové lijáky každých deset let. Dokonce bylo posláno pro známé vyšší alchymisty, aby zjistili co se tu děje. Na jednom se ale shodnou všichni, tam, kde městečko stálo, už nikdy stát nesmí.

Místní

Lidé z městečka žijí v tomto kraji už od nepaměti, mají vybudovaná svá postavení, příbytky, vztahy. Většina rodin ctí tradice, zdejším lidem vážně záleží na tom, z jakého příbuzenstva pocházejí, tak už to tu prostě chodí.

Na cizince a přistěhovalce se místní výše postavené rodiny dívají skrz prsty. Ne, že by zdejší pohostinnost byla horší než jinde, ale ryba i host třetí den smrdí. Nebo kdyby se cizinci chtěli dokonce přivdat či přiženit – nevídáno!

Nastalá krize ale mění spoustu věcí, zoufalá situace, co naplat. Pro nižší vrstvy se otevírají nové možnosti, kterých lze využít.

Co je od postav přihlášených za obyvatele městečka možné čekat? Zdejší lidé mají své postavení, domy, peníze, materiálně jsou oproti ostatním v podstatné výhodě. Nejsou sice tolik vztahově provázaní jako přistěhovalci, ale přesto se pro ně otevírá mnoho zajímavých příběhových linek a možností.

Je možné se přihlásit prakticky za kohokoli, ale rozumně s ohledem na prostředí. Existují také předpřipravená napojení, kterých je možné využít.

Uprchlíci

Uprchlíci z vedlejší vesnice prožili před krátkou dobou katastrofu, která je stála jejich domovy a mnohé z jejích blízkých i životy. Nyní žijí v nuzných podmínkách ve vyhnanství ve vedlejší vesnici. Přes léto je okolí uživí, ale až přijde zima, kdo ví. Jde o ideální podhoubí pro vyhrocení všech drobných problémů, které dříve zapadly, ale nyní znovu vyplouvají na povrch v plné míře. Podaří se vesničanům své rozepře vyřešit, najít cestu jak z této situace ven, případně zvrátit to, co způsobilo zničení jejich vesnice? Odpovědi na tyto otázky, můžete na Erinoru dát vy.

Uprchlíci budou nejpropracovanější skupina z hlediska vztahů a vždy budou mít mnoho problémů k řešení. Na druhou stranu výběr postav bude do jisté míry omezený.

Máme pro Vás předpřipravených několik postav, které potřebujeme naplnit dříve než umožníme volné přihlašování mezi uprchlíky. Hlásit se můžete k postavám buď samostatně nebo jako skupina k postavě (její rodina).

Přistěhovalci

Do tohoto kraje v nedávné době přicestovalo mnoho lidí a začínají zde žít své životy a plnit svoje plány a cíle. Na sever do Nolgitu přichází často ti, kterým se doma nedařilo, měli konflikty se zákonem nebo s někým mocným. Přichází sem vyhnanci a chudáci, ale také dobrodruzi, kterým nechutnal klidný život v civilizovanějších částech Lithénu nebo je zajímá kraj známý z pohádek. Tito lidé mají většinou jen skromný majetek, který si dokázali přinést na zádech a jejich živobytí závisí na jejich schopnosti přizpůsobit se a užitečnosti ostatním. Na druhou stranu přichází do úžasného světa plného dobrodružství.

Přistěhovalci budou ve hře nejméně propojení s ostatními postavami, budou mít tedy od nás připraveno jen minimální množství osobních qestů. Za to však mají větší svobodu při tvorbě postavy a osobní cíle (a tedy i svůj qest) si mohou hráči přistěhovalců vymyslet sami. Samozřejmě i zde se najdou výjimky v podobě postav s předepsanou historií a vztahy, ale je jich minimum.

Druhé postavy

Druhá postava je věc, která bude části hráčů ozvláštňovat nový díl Erinoru. Jedná se o krátkou ( 2 hodiny) roli, kterou dostanete v zadaný čas. Něco jako je pro vás malé CP. V tento čas nebudete hrát svoji normální postavu, která bude v této době pro ostatní nedostupná. Vaše postava bude zkrátka spát. Druhou roli budete mít u některých postav přesně zadanou a budete mít minimální možnost ji změnit. Ostatní si jí mohou vzít pokud mají zájem. Nebojte se toho, že vznikne zmatek, kdo je kdo a co hraje. Druhé postavy budou hrát v jiném místě herního území a nutností na jejich ztvárnění je jiný kostým. Pokud nejste ochotní druhou postavu hrát a brát si na ní kostým – neberte si žádnou předpřipravenou postavu, ke které se nějaký druhá pojí.

O jaké postavy se může jednat:

Skřítky – něco ve stylu těch irských, tzn. malá stvoření oblečená v kazajce a kalhotách, s doplňky tak, aby vypadali velmi přírodně (tzn. Šperky a doplňky z trávy, kůry a pod.). Ne trpaslík s čepičkou!
Víly - víly jsou na Erinoru obecně určitým typem magických bytostí (ano čtete dobře! A stále jsme na Erinoru). Dělí se na tři typy - viz níže.
Bahnshee - bledé postavy (líčení) v dlouhých černých rozevlátých kostýmech, zvěstující smrt. Byly by jsme rádi i kdyby hráči za ně měli bílé vlasy, ale není to bezpodmínečně nutné.
Saheshee - jsou nejběžnějším typem víl. Vypadají jako bledé postavy ve světlých oděvech. Omezení na kostým v tomto případě není téměř žádné - jen je potřeba bílé líčení, a aby byl světlý. Víly, které si představíte z pohádky, patří sem.
Rhutshee - trochu zvrácený opak Bahnshee. Jsou také bledé, ale ve výrazném oblečení. Čím více budete mít na tuto roli fantasy kostým tím lépe.
Jiné - další postavy jakoo strigy a podobné jsou možné a rádi je i zasadíme do příběhu. Domlouvat se na nich bude možné až po naplnění již připravených 2. postav.

Jak se tyto postavy objeví ve hře pro ostatní? Nechte se překvapit. Nezapomínejte na to, že jsme na Erinoru a magie stále neexistuje! 2. postavy se tedy určitě nebudou volně pohybovat po herním světě.

Pro převlékání do kostýmů druhých postav (a pro CP), líčení a podobné bude vyhrazené speciální místo (možná gotyčák), tak aby bylo mimo herní centrum. Na místě je potok a dodáme nějaká mýdla a starší ručníky, takže se nebojte líčení, které je pro 2. postavy důležité.